Strach jako navigace, ne diktátor Strach je často jen předpověď mozku, ne realita. Když s ním bojujeme nebo ho vytlačujeme, většinou zesílí. Když ho ale přepneme do režimu „plánování“, začne sloužit: ukáže, co je pro nás důležité, a kde potřebujeme víc jistoty, dovedností nebo opory. Níže je jednoduchá tabulka, která pracuje se strachem ve 2 rovinách: Prevence = co udělám, abych snížil(a) pravděpodobnost, že se strach naplní. Korekce = co udělám, když se to přece jen stane, aby dopad nebyl tak ničivý. Už samotná existence „korekčního plánu“ často sníží úzkost, protože mozek přestane vyhodnocovat situaci jako bezvýchodnou. Jak s tabulkou pracovat (jednoduchý postup) : Vyber jeden konkrétní strach a doplň ho vlastními slovy: „Bojím se, že…“ U prevence napiš maximálně 2 kroky, které jsou reálně proveditelné do 48 hodin. (Mozek miluje konkrétnost.) U korekce napiš „kdyby se to stalo“ plán: první tři věci, které udělám, a komu zavolám. Zeptej se: Co je v tomhle strachu důležité? (většin...