Řada lidí žije svůj život tak, jako kdyby do navigace zadali: „Chci jet do Brna.“ Ale zapomněli zadat výchozí adresu. A přesně tou výchozí adresou je sebepoznání. Musím nejdřív zjistit, kde jsem. Kdo jsem. Co mi jde přirozeně. Co mi dává energii. Jaký jsem typ člověka. Teprve potom můžu hledat cestu k tomu, kým se mohu stát. Protože bez sebepoznání často skončíme v životě, který možná vypadá dobře navenek, ale uvnitř nás nenaplňuje. Děláme práci, která nás nebaví. Jdeme směrem, který si vybral někdo jiný. A často to začíná už v dětství. Rodiče to většinou nemyslí špatně. Chtějí pro své děti bezpečí, úspěch a dobrý život. Říkají: „Tohle je dobře placené.“ „Pepík jde na tuhle školu, běž tam taky.“ „Tohle má budoucnost.“ Jenže někdy přitom zapomenou na jednu zásadní věc: že jejich dítě je jiná osobnost. Ne každá dobrá cesta je dobrá pro každého. Skutečný úspěch nezačíná tím, že si vybereme cíl podle okolí. Začíná tím, že pochopíme vlastní výchozí adresu. Protože teprv...