BOJOVNÍK VS. OCHRÁNCE: PROČ PROHRÁVÁME VYHRANÉ ZÁPASY Jedna z největších mentálních pastí ve sportu přichází paradoxně ve chvíli, kdy se nám daří. Vedeme. Jsme blízko vítězství. A právě tehdy se může v hlavě něco změnit. Dokud jsme zápas chtěli vyhrát, byli jsme bojovníkem. Jakmile začneme přemýšlet o tom, že vedení nesmíme ztratit, stáváme se ochráncem. A to jsou dva úplně odlišné mentální režimy. BOJOVNÍK je v přítomném okamžiku. Soustředí se na další míč, další akci, další správné rozhodnutí. Přijímá tlak jako součást hry. Důvěřuje tomu, co má natrénováno. Je aktivní a tvoří hru. OCHRÁNCE už není plně v přítomnosti. Začne sledovat skóre. Přemýšlí, kolik mu ještě chybí. Chce náskok udržet. V hlavě se objevuje: „Co když to ještě prohraju?“ Místo tvoření začne reagovat. A právě tady vzniká problém. Tělo může být pořád na kurtu, ale mysl už je v budoucnosti – u výsledku. Pozornost se přesune z procesu na výsledek, z odvahy na opatrnost a z toho, co můžu ovlivnit, na něco, co pl...