Jedna věta po prohraném zápase může dítěti pomoct růst. A jiná mu může zbytečně srazit sebevědomí.
Porážka bolí. A právě proto jsou první minuty po zápase tak důležité.
❌ „Jak jsi to mohl prohrát?“
❌ „Proč jsi zase udělal stejnou chybu?“
❌ „Vždyť jsi na něj měl!“
Dítě v tu chvíli nepotřebuje dalšího trenéra ani kouče. Potřebuje rodiče.
Nejdřív mu dejte prostor, aby emoce opadly. A potom se můžete zeptat:
✅ „Co se ti dnes povedlo?“
✅ „Co sis z toho zápasu odnesl?“
✅ „Co můžeš příště udělat jinak?“
A hlavně mu dejte najevo: „Mám tě rád úplně stejně, ať vyhraješ, nebo prohraješ.“
Dítě se potřebuje naučit oddělit VÝSLEDEK od VLASTNÍ HODNOTY.
Prohrál jsem ≠ jsem špatný.
Porážka není rozsudek. Je to zpětná vazba. Jsou to data, se kterými můžeme pracovat.
Když dítě naučíme prohrávat, aniž by přestalo věřit samo v sebe, nedáváme mu jen sportovní dovednost.
Dáváme mu dovednost pro život.
#mentalniodolnost#sportovnipsychologie#rodiceadeti#mladeznickysport#sebevedomi
Sent from Ou...